James Bradley | |
---|---|
Narození | březen 1693 Sherborne |
Úmrtí | 13. července 1762 (ve věku 69 let) nebo 13. března 1762 (ve věku 68–69 let) Chalford |
Alma mater | Balliolova kolej Oxfordská univerzita |
Povolání | astronom a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
Ocenění | Copleyho medaile (1748) člen Královské společnosti |
Nábož. vyznání | anglikánství |
Funkce | Astronomer Royal (1742–1762) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Bradley (7. března 1693 – 13. července 1762) byl anglický astronom a kněz, který objevil aberaci světla (1727) a nutaci (1748).[1] Byl profesorem astronomie na univerzitě v Oxfordu (od roku 1721), ředitelem Královské greenwichské observatoře (od roku 1742). Zúčastnil se řady expedic za zatměními Slunce. Od roku 1742 byl královským astronomem.
Je po něm pojmenována měsíční hora Mons Bradley ležící v pohoří Montes Apenninus.[1][2]